|
|
Ontogeneze excesivních struktur u vrubounovitých brouků (Coleoptera: Scarabaeinae)
Žídek, Radim ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Hanus, Robert (oponent)
A b s t r a k t Rohy vrubounovitých brouků jsou sekundárním pohlavním znakem vyskytujícím se většinou u samců, kterým slouží jako zbraně v soubojích o přístup k samicím. U mnoha druhů se vyskytují dvě diskrétní formy samců, s rohy a bez rohů, které využívají rozdílné reprodukční strategie. Velikost těla dospělce i morfologie rohů jsou určeny nutričními podmínkami, za nichž probíhá vývoj larev. Přepínání mezi alternativními vývojovými drahami je zajištěno hladinou juvenilního hormonu (JH), která odráží velikost těla, a k němu geneticky určenou prahovou hodnotou citlivosti. Při překročení kritické velikosti těla dochází k vývoji rohů, pokud překročena není, puls ekdysonu reprogramuje vývoj a vzniká dospělec s bezrohou morfologií. Reprogramování vývoje zahrnuje modifikace dráhy insulinového receptoru a domén exprese genů specifikujících proximodistální osu vznikajícího rohu. Vývoj rohů se morfologicky podobá vývoji ostatních hmyzích přívěsků, s nimž sdílí expresi genů tvořících regulační kaskádu vedoucí ke vzniku výrůstku kutikuly. Některé z nich jsou exprimovány v rozsáhlých oblastech epidermis a ke vzniku funkční kaskády a nového výrůstku v těchto částech těla chybí pouze exprese genu Distal-less. Rovněž exprese genů wingless a decapentaplegic, které zahajují celou potřebnou autonomní kaskádu molekulárních...
|
|
| |
|
|
Ontogeneze excesivních struktur u vrubounovitých brouků (Coleoptera: Scarabaeinae)
Žídek, Radim ; Hanus, Robert (oponent) ; Šípek, Petr (vedoucí práce)
A b s t r a k t Rohy vrubounovitých brouků jsou sekundárním pohlavním znakem vyskytujícím se většinou u samců, kterým slouží jako zbraně v soubojích o přístup k samicím. U mnoha druhů se vyskytují dvě diskrétní formy samců, s rohy a bez rohů, které využívají rozdílné reprodukční strategie. Velikost těla dospělce i morfologie rohů jsou určeny nutričními podmínkami, za nichž probíhá vývoj larev. Přepínání mezi alternativními vývojovými drahami je zajištěno hladinou juvenilního hormonu (JH), která odráží velikost těla, a k němu geneticky určenou prahovou hodnotou citlivosti. Při překročení kritické velikosti těla dochází k vývoji rohů, pokud překročena není, puls ekdysonu reprogramuje vývoj a vzniká dospělec s bezrohou morfologií. Reprogramování vývoje zahrnuje modifikace dráhy insulinového receptoru a domén exprese genů specifikujících proximodistální osu vznikajícího rohu. Vývoj rohů se morfologicky podobá vývoji ostatních hmyzích přívěsků, s nimž sdílí expresi genů tvořících regulační kaskádu vedoucí ke vzniku výrůstku kutikuly. Některé z nich jsou exprimovány v rozsáhlých oblastech epidermis a ke vzniku funkční kaskády a nového výrůstku v těchto částech těla chybí pouze exprese genu Distal-less. Rovněž exprese genů wingless a decapentaplegic, které zahajují celou potřebnou autonomní kaskádu molekulárních...
|
|
|
Novel roles for the corpus allatum hormone in the cost of sexual interactions in the linden bug Pyrrhocoris apterus
PROVAZNÍK, Jan
The decrease of lifespan by mating is a common, yet poorly understood occurrence. Juvenile hormone (JH) is widely believed to mediate shortened lifespan in insect, caused by mating. In this study we tested the role of JH in the linden bug (Pyrrhocoris apterus) by removal of the corpus allatum gland and thus the JH source. We then proceeded to study the lifespan of mated animals vs. virgin animals. Virgin animals without JH live longer as was expected. The effect on mated animals is however different between males and females. Surprisingly in females, JH seems to lower the cost of mating. In males, on the other hand, the cost of mating seems to be independent on JH levels. Another surprising conclusion is that the level of JH in females affects the lifespan of males that mate with such females.
|
|
|
Fyziologické mechanizmy stárnutí u samců modelového hmyzu
PROVAZNÍK, Jan
Trade-off mezi reprodukcí a délkou života je široce akceptovaným faktem, o proximálních mechanizmech se však mnoho neví. V předkládané práci jsem testoval rozdíly v délce života mezi diapauzními a nediapauzními samci modelového hmyzu, ploštice Pyrrhocoris apterus. Dále jsem studoval vliv juvenilního hormonu na regulaci délky života a imunity (definována relativní aktivitou fenoloxidázy).Zkoumal jsem také roli juvenilního hormonu jako mediátoru zkrácení délky života způsobené pářením.
|
host ::
RSS.